Nejtěžší jazyky světa

Nejtěžší jazyky světa

Velké množství odborníků se neustále snaží vyřešit, který jazyk je ten nejtěžší na světě. Lingvisté tvrdí, že není možné na tuto otázku najít jednoznačnou odpověď, protože záleží především na tom, jaký je váš mateřský jazyk. Odborníci se shodli, že pro Čechy není těžké se naučit například ruštinu, zatímco pro Turky či Japonce to může být velice těžký jazyk. Známe pořekadlo praví: “Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem”. Pravdou je, že počet jazyků, které ovládáme, nám mohou pomoci získat lepší pracovní místo, ale především nám otevřou dveře do celého světa.

Pojďme se podívat na zaznamenané rekordy. Podle Guinnessovi knihy rekordů je nejtěžší jazyk na světě Chippewa, kterým hovoří indiánský kmen Ojibwe žijící v Severní Americe. Na druhém místě se umístila haidšina. Podle psané formy hodnotíme za nejobtížnější jazyky například čínštinu, japonštinu a korejštinu.

Pravdou je, že největší problém představují zejména asijské jazyky, protože jsou stavěny na úplně jiných principech, než ty evropské a mají složité sady znaků. Nejsložitějším asijským jazykem je bezesporu japonština, ale i tak jí hovoří 130 milionů lidí na světě.  V Japonsku děti chodí do školy 12 let, a z toho se skoro polovinu této doby učí pouze dva předměty, kterými je japonština a matematika. Aby mohl Japonec dokončit školu, musí složit zkoušku, která testuje znalost celkem 1850 znaků. Zajímavostí je, že pokud budete chtít číst japonské články v novinách, potřebujete znát alespoň 3000 znaků.

Dalším velice obtížným jazykem z asijského kontinentu je čínština. Tímto složitým jazykem hovoří kolem 1,2 miliardy lidí, což je neuvěřitelných 16% z celé světové populace. Považuje se za jeden z nejtěžších jazyků, když mluvím o psané formě. Čínské znaky jsou spíše malířským uměním a určitě si někdo z vás položil otázku, jak tomu může vůbec někdo rozumět.

Skoro nemožné se tyto jazyky naučit

Mezi další obtížné jazyky patří tibetština, kterou mluví okolo šestí milionů lidí. Největším problémem u tohoto jazyka je dialekt, těch je na světě hned několik. Tibetštinu můžete zaslechnout v Číně, Nepálu, Indii a Bhútánu. Zajímavostí je, že dodnes nebyla ustálena její spisovná forma.

Pojďme se odklonit od asijské kultury k té evropské. Mnoho odborníků považuje právě češtinu za jeden z nejsložitějších jazyků Evropy. Má to několik opodstatnění, naše skloňování a psaní tvrdého a měkkého i/y je pro některé národy naprosto nepochopitelná věc.

Hned v závěsu je maďarština, kterou plynně ovládá 13 milionů světové populace. Maďarština má velice složité spřežky a diakritiku, velkým problémem je také výslovnost. Přesouváme se trochu na sever. Dalším šílený jazyk je finština a zatímco čeština má “pouhých” sedm pádů, ve finštině je jich hned patnáct, což je celkem šílené. Problém představuje také finská gramatika, nemají například budoucí čas. Chcete znát to nejdelší finské slovo, tak ho máte: Epäjärjestelmällisyydellistyttämättömyydellänsäkäänköhän.

Mezi další problematické jazyky patří urdština, která je indoíránským jazykem podobným hindštině. Dále pak Gaelština, která je příbuzná s irštinou a setkáte se s ní u domorodců Skotska. Velký problém dělá i řečtina, která má velice složité pravidla.

Na závěr bych řekla, že není nikdy jednoduché se naučit cizí jazyk. Člověk pro to musí mít nadání. Ne každý je schopen ovládat více jak dva jazyky, ale je to obrovská výhoda.